Hostivice patří mezi nejvyhledávanější rezidenční lokality v okolí Prahy díky skvělé dostupnosti, blízkosti letiště a klidnému prostředí. Projekt Rodinné domy s byty Hostivice zde nabízí dostupné bydlení, které spojuje komfort rodinného domu s výhodami moderní rezidence.
O projektu si povídáme s architektem Janem Remešem, autorem návrhu, který přibližuje svůj pohled na architekturu, bydlení a aktuální rezidenční trendy.
Jak jste se dostal k architektuře? Táhlo Vás to k ní už od dětství?
Architektura pro mě nikdy nebyla vyloženě dětským snem. Architektura je pro mě především o komunikaci – s lidmi, prostorem i okolím a to je jeden z důvodů proč jsem si tento obor vybral.
Když se nad tím dnes zamyslím, byl to spíš podprahový proces. Od malička jsem kreslil, stavěl a tvořil. Velký vliv měla i moje rodina – otec se pohyboval ve stavebnictví, jeho sestra je akademická sochařka a její manžel architekt. Dům rodičů tak byl vždy obklopen uměním a ateliérovým prostředím. Architektuře jsem se ale paradoxně začal věnovat až na střední škole ve Zlíně. Byl to nejspíše přirozený vývoj – kreslení mě provázelo celý život, jen si to postupně našlo konkrétní směr.
Vaše diplomová práce získala ocenění ČVUT a byla nominována i do mezinárodní soutěže Inspireli. Co pro Vás tato ocenění znamenala?
Nominaci iniciovala samotná škola. Jednalo se o projekt filharmonie pro Prahu, tedy reálné a zároveň velmi komplexní zadání. Samotná diplomová práce vznikala během podivného covidového období, já jsem v té době již pracoval a zároveň jsme měli také časový pres – na návrh tak rozsáhlé stavby byl jen jeden semestr.
Ocenění mě samozřejmě potěšilo, ale osobně ho nevnímám jako něco zásadního. Pro mě to spíš znamenalo uzavření jedné etapy. Dnes už bych projekt řešil jinak a spoustu věcí bych upravil. Nejsem s ním nyní stoprocentně spokojený, ale i to je součást vývoje.
Jak tento projekt ovlivnil Vaši další práci?
Dodalo mi to větší sebevědomí. Začal jsem se víc ptát klientů a investorů a upravovat projekt dle jejich skutečných potřeb. U filharmonie jsem hodně komunikoval i s hudebníky a členy orchestru – co jim vadí, co je pro ně důležité a jak se v budově skutečně pohybují. Do té doby jsem podobné prostory sice znal, ale jen jako divák, ne z pohledu každodenního účinkujícího.
Jsou principy z diplomové práce patrné i ve Vaší dnešní tvorbě?
Ano, především důraz na funkčnost, práci s uživatelem a snahu pochopit, jak se lidé v prostoru chovají a jak ho vnímají.
Kde dnes hledáte inspiraci – spíše v zahraničí, nebo v Česku?
Inspirace je pro mě úplně všude kolem nás. Nacházím ji v architektuře, grafice, módě, ale i v tom, jak lidé fungují v prostoru nebo jak spolu komunikují. Když cestuji, nezajímá mě tolik celek stavby jako takový, ale zaměřuji se spíš na detaily. Hodně čerpám i z knih – mívám období, kdy čtu jen o architektuře, a potom vím, že musím na určitou dobu změnit téma literatury.
Ovlivňují Vás více technologické inovace, nebo způsob života lidí, pro které navrhujete?
Jednoznačně způsob života lidí. Technologie jsou důležité, ale neměly by být samoúčelné. Měl jsem období, kdy mě hodně zajímaly chytré domácnosti, ale časem jsem si uvědomil, že to není cesta úplně pro každého.
Technologie jsou pro mě klíčové hlavně ve výstavbě – nové materiály, inovativní postupy, prefabrikace. Vždy ale záleží na rozpočtu. Podle mě bychom se neměli vývoji bránit, ale zároveň bychom mu neměli bezhlavě podléhat. Ideální je přirozený vývoj.
Jaké bydlení byste si dnes navrhl sám pro sebe?
Upřímně – dnes bych si nejspíše nenavrhl žádné. Opět se zde jedná o využití. Přes týden jsme převážnou většinu času mimo domov a o víkendech často vyjíždíme ven. Což znamená, že doma trávíme opravdu málo času. Spíše by mi vyhovovalo mít několik menších bytů po Evropě pouze na kratší pobyty a jinak je pronajímat.
Pokud bych ale měl navrhovat dům, pak by to byla klidnější okrajová část obce s dobrou návazností na centrum. Dům by měl mít jasný řád, propojení interiéru s exteriérem a ideálně aby byl dvougenerační, s možností rozdělení v budoucnu na dvě bytové jednotky.
Jaké tři věci by podle Vás neměly chybět v kvalitním rodinném bydlení 21. století?
Vždy záleží na konkrétním uživateli, ale obecně bych řekl:
Myslíte si, že lidé dnes od bydlení očekávají něco jiného než před deseti lety?
Určitě ano. Očekávání jsou dnes mnohem individuálnější. Technologie se výrazně posunuly, svět je konzumnější a trendy se mění rychleji. Lidé chtějí vyšší kvalitu bydlení, ale zároveň možnost interiér v čase obměňovat. Proto dává smysl spíš střídmý, nadčasový návrh, který se dá přizpůsobovat.
Jak je pro Vás při návrhu bydlení důležitá nadčasovost?
Mám rád architekturu 20. století – třeba Adolfa Loose nebo Josefa Gočára. Rád míchám historii s nadčasovostí. Nemám rád slovo „moderní“ v použití pro architekturu. Pro mě je důležité, aby stavba nesla určitý odkaz a měla trvalou hodnotu.
Jaká byla základní architektonická myšlenka projektu Rodinné domy s byty Hostivice?
Hlavním cílem bylo vytvořit dostupné bydlení pro širokou veřejnost.
V čem se tento projekt liší od běžné rezidenční výstavby v okolí Prahy?
Klíčová je cenotvorba a samotný koncept. Projekt se tváří jako bytová jednotka, ale uživatel by se v ní měl cítit jako v rodinném domě. Dvoupodlažní řešení a vlastní zahrádka tento pocit výrazně podporují.
Jakou roli v návrhu hrála samotná lokalita Hostivice?
Pozemky se nachází na rozhraní rodinné zástavby – na východě a jihu jsou rodinné domy, na západě otevřenější krajina. Jde o velmi lukrativní místo se strategickou polohou – blízkost letiště, Dejvic i centra Prahy, ale zároveň klid.
Proč jste jako vzorovou jednotku zvolili dispozici 3+kk ve dvou podlažích?
Odpovídá to současným trendům bydlení. Na trhu je hodně malých bytů 1+kk, ale chybí mezistupeň mezi startovacím bydlením a klasickým rodinným domem.
Dispozice 3+kk je ideální pro pár nebo rodinu s jedním až dvěma dětmi. Nabízí pocit rodinného domu, ale zároveň respektuje velikost pozemku, zastavěnost i legislativní limity území.
Projekt využívá prefabrikovaný systém INTTUO. Co Vás na této technologii nejvíce přesvědčilo?
Jednoznačně rychlost výstavby. Jde o inovativní systém, který v Česku zatím není běžný. Tento systém umožňuje minimum mokrých procesů, lepší akustické vlastnosti a také velmi dobrou ekonomičnost celého projektu.
Jaké výhody přináší kombinace ocelového skeletu a prefabrikovaných panelů z hlediska udržitelnosti?
Stavbu je možné v podstatě rozebrat a materiály znovu využít. Systém splňuje všechny pilíře udržitelnosti – ekologický, ekonomický i sociální. Využívá recyklovatelné materiály, minimalizuje dopravu, zrychluje výstavbu a umožňuje opakovatelnost. V projektu Hostivice se tyto principy jasně potvrdily a zároveň odpovídají hodnotám klienta.
Myslíte si, že architektura může mít přímý vliv na investiční úspěch projektu?
Určitě ano. Architektura ovlivňuje vzhled, funkčnost, udržitelnost i vnímání projektu koncovými klienty. Klíčový je ale správný poměr mezi náklady a výnosy. Pokud je projekt dobře nastavený ekonomicky a zároveň kvalitně navržený, má velký potenciál uspět.
Chtěl byste na závěr něco doplnit?
Rád bych apeloval na širokou veřejnost, aby byla vnímavější k architektuře kolem sebe – k budovám, mobiliáři, veřejnému prostoru i lidem takovým. Přál bych si, aby lidé měli větší kritické myšlení a snažili se prostředí kolem sebe opravdu vnímat a chápat.
________________
Moc děkujeme panu Remešovi za jeho čas a příjemný rozhovor a pokud vás zajímá více detailů o projektu Rodinné domy s byty Hostivice, jeho konceptu, výhodách a investičním potenciálu, přečíst více si můžete ZDE.
